Při výjezdu z Božího Daru jedete po krásné a široké cestě, po novém asfaltu. Po třech kilometrech ale pozor na šikanu – ostrá levá, pak pravá. Kolem Mariánské ve sjezdu jsou hodně utažené zatáčky, které neprojedete volně. Opravdu je třeba jít na brzdy. I když je sjezd do Merklína v neutrální zóně, buďte opatrní.
Najíst se před Nejdkem!
Dobře si promyslete, jak za Merklínem rozložit síly. Je to celkem pěkný a šlapavý kopec, ve kterém se nemusíte bát do toho šlápnout. Ale mějte na paměti, že za měřeným segmentem kopec definitivně nekončí a ještě se trošku nakloní. Zkrátka si nemůžete v Perninku říct: „Uf, mám to za sebou.“ Hotovo v této pasáži máte jen ze tří čtvrtin.
Následuje hezký sjezd, ale opět pozor. Budete unavení po předchozím kopci a těsně před Lužcem je to velký sešup. Opatrně především na ostrou levou zatáčku – ta dost vynáší.
Před Nejdkem bych se být závodníkem pořádně najedl. Stravu určitě nepodcenit. Mnozí účastníci si stopro rádi zastaví na epesních občerstvovačkách, ale ti, co chtějí závodit, by v této fázi do sebe měli stlačit nějaký gel. Tento úsek je celkem zvlněný, ale dá se na něm najíst.
Pozor, ať nemáte chuť hodit kolo do škarpy
Za Nejdkem na vás čeká schodovitý úsek, na kterém jsem jako malý jezdil časovky. Nesmíte to přepálit, protože jde o nepříjemné stojky, které se do nohou propíšou. Nazval bych to klasikářskou částí závodu. Něco jako závěr Road Classics Pálava.
I když je asfalt na většině trasy velmi dobrý, na 58. kilometru u Jindřichovic buďte obezřetní. Pak je to opět super, nicméně pozor za Šindelovou! Tam je to chvíli skutečně stěna a budu se opakovat: nepřepalte to. Před tímto kopcem bych znovu doplnil energii.
"Za Novými Hamry přichází klíčové místo. Kdybych chtěl rozhodnout, je to část, na kterou bych se hodně soustředil."
Úsek kolem Rolavy je pak nádherný. Jen trochu drncavý povrch, takže bych doporučil držet řídítka a koncentrovat se – někdy je lepší jet vlevo, jinde vpravo. Můžete tam letět víc jak 50 km/h a kolo se na tomto povrchu snadno rozvibruje. Zároveň další úsek na občerstvení.
Za Novými Hamry přichází – podle mě – klíčové místo. Kdybych chtěl rozhodnout, je to část, na kterou bych se hodně soustředil. Segment Vlčí hora je poměrně v klidu. Po něm si na chvilinku oddechnete, ale v Horní Blatné je další stoupání. A to, co jsem říkal v případě Perninku, platí tady na druhou. Myslete na to, že vyjedete kopec, ale za několik minut vás čeká něco horšího – 150 nastoupaných metrů na dvou kilometrech. Pokud byste z Vlčí hory přijeli k tomuto pokračování KO, tak pak budete mít chuť hodit kolo do škarpy.
Třešnička na dortu
Tady se hodí i dopředu před závodem kouknout na to, jak má foukat vítr. Pokud by šel do zad, je to fajn příležitost pro atak. Pak totiž následuje asi nejpříjemnější jezdivá pasáž této trasy, ve které si to při dobrém směru větru ujedete sami. Ale pokud má foukat proti, je to výhoda pro skupinu za vámi. Kolem Bludné a Rýžovny bych doporučil dát si poslední gel.
A finále z Božího Daru na Klínovec? Nebojte se ho. Může vzbuzovat respekt, ale vedle kopců, které už budete mít za sebou, je to třešnička na dortu. Táhlý kopec po široké cestě s nádhernými výhledy. Když půjde vítr z dobrého směru, sfouknete ho hodně rychle. Nejtěžší je úvod, jakmile pak přijedete na parkoviště pod Klínovcem, je to rychlovka. Když chcete závodit o co nejlepší umístění, nečekal bych na úplný závěr, který je spíše takový brdek.
Kde se švihaři nejvíce pokochají?
Moc krásný úsek je za Vřesovou směrem na Jindřichovice. Jedete po hřebenu a v tomto místě se opravdu tolik nemusíte soustředit na výkon. A pak závěr od Šindelové až do cíle je vyloženě kochací. Tam je to nejlepší z Krušných hor! Zastávky na prémiových občerstvovačkách si opravdu užijete.
Kde se nejlépe zaútočit?
Pokud jste správně připravení, doporučil bych vytvořit si náskok na kopci za Horní Blatnou. Kdybyste to zkusili dříve, udělali byste si závod daleko těžší. Toto je ideální místo, protože už hraje roli únava a tady můžete zarazit konkurentům poslední hřebík do rakve.