Lubor Tesař: Spokojenost účastníků je tou nejlepší odměnou

Jaká je tvá nejsilnější vzpomínka z premiéry Road Classics?
Okamžiky před startem, krátce po něm a naše intimní chvíle se šéfem projektu Road Classics Honzou Hejdou uvnitř ředitelského vozu (úsměv). Pro oba z nás to bylo něco nového, byť už jsem při pár cyklistických akcích seděl v autě v podobné pozici. Ale nikdy na mně při takto velkém závodě s tak rozsáhlými dopravními omezeními neleželo tolik zodpovědnosti.

Do poslední chvíle byl člověk v presu, neustále něco vyřizoval a najednou jsou tři minuty do startu, připoutáš se a jsi v autě, ve kterém je ticho. A vzhledem k tomu, že jsme byli v elektrovoze, tak hrobové ticho. Na malý moment se zastavil čas. Promítáš si v hlavě, k čemu všemu by mohlo dojít, jak to řešit. Ale věděli jsme, že jsme udělali všechnu práci, která byla třeba udělat a teď si Road Classics tak trochu žije vlastním životem.

Za pár hodin sis mohl říct, že vše klaplo. Byl jsi pak nad očekávání spokojený s reakcemi na akci? 
Nebudeme si nic nalhávat, hladkému průběhu pomohlo i krásné počasí. Na úspěšnosti se samozřejmě podílel také fakt, že akce byla vyprodaná, což je v případě premiéry husarský kousek. Všechny okolnosti se sešly. A já jsem moc rád za všechny spokojené reakce. To je ta nejlepší odměna. Jsem si vědom toho, že v určitých skupinách se člověk kvůli uzavírkám možná stane i nepřítelem. Ale já se věci snažím řešit ze všech úhlů pohledu a mám pak čisté svědomí. Pár lidí, kteří cyklistiku nemusí, mě nevykolejí. Silniční cyklisté zkrátka neumí jezdit po pěšinách, kde běhají srnky a divoká prasata.

Účastníci si odnesli skvělé vzpomínky i díky tomu, že se mohli svézt po uzavřených silnicích. Mohl bys popsat, jak je složité tuto přidanou hodnotu zařídit?
Jsou to občas nervy. Je to náročné jako každá jiná činnost, která obnáší jednání s lidmi a úřady. Vše je o hledání kompromisů. Když jsem mluvil o spokojenosti účastníků, ta je pro mě samozřejmě důležitá. Ale pro mě je ještě důležitějším faktorem, aby byli i samotní cyklisté k sobě maximálně ohleduplní. A to platí i mimo dění na Road Classics. Byl bych rád, kdyby tato akce byla odrazovým můstkem, aby si cyklisté řekli: „Někdo tady pro nás zavírá silnice, zřejmě tím naštve nějaké lidi, tak pojďme ukázat, že se umíme chovat zodpovědně.“ Věřím, že Road Classics bude edukativní platformou.

Vraťme se úplně na začátek. Zaujala tě hned myšlenka Road Classics a nemusel jsi tak přemýšlet dlouho, zda nabídku přijmeš?
S Honzou Hejdou jsme si vyjasnili představy a hned se mi vše moc líbilo. Pro mě je vždy primární bezpečnost, což samozřejmě Road Classics skrze ambici závodit na kompletně uzavřených silnicích splňovalo. Poslat někam velký balík cyklistů a zastavovat spontánně auta jedoucí proti… Tím si jdete naproti pořádným lapáliím. Mám k tomu obrovský respekt, zodpovědnost je veliká a musíte udělat o nepředstavitelně mnoho věcí navíc, než když si namalujete trasu na cyklokros nebo horská kola. Ale abych se vrátil k otázce, shodli jsme se, že tento formát má potenciál a budoucnost.

Vnímal jsi to tedy tak, že popularita silniční cyklistiky jde nahoru, ale hobíci mají málo možností, jak se takzvaně vyřádit?
Souhlas. Vnímám to tak, že je tu spousta amatérských závodů, které například mají ošetřené čelo závodu, ale další skupiny a jednotlivci už jedou za provozu. A toho se bojím. Byl bych rád, aby to, co my děláme jako nadstandard, byl standard pro většinu závodníků napříč akcemi. Na Road Classics jsou samozřejmě ochráněni i účastníci švihu, kteří si mohou zastavit, pokud chtějí.

Podílíš se i na samotném vymyšlení trasy. Jak takový proces – když už máš vybraný region – vypadá?
To na tom miluju nejvíc! Někomu to možná přijde až trochu úchylné (smích). Nad tím jsem strávil mnoho nocí a strávil jsem je tak rád. Mě vždy bavily mapy. Ještě když jsem závodil a přijel někam, kde jsem předtím nebyl, nešlo mou opitkou o neznámý terén. Díky mapám jsem měl pocit, že jsem se na daném místě ocitl poněkolikáté. Dnes už jsou zcela jiné možnosti, díky panoramě si můžeš projet celou trasu z domova. Ale stejně nic nenahradí klasickou obhlídku. Ta je strašně důležitá! Nejde to vzít jen jednou. Pokaždé vidíš něco nového a vymýšlíš opatření nutná pro daný úsek. V případě Ještědu jsme měli na začátku různé verze, které jsme po obhlídce vyladili.

Dokonce jsi projížděl trasu i na koloběžce, že?
Koloběžka pro mě byla rychlejší variantou chůze a v minus třech stupních se mi nechtělo vyrazit na kole. Největší penzum kilometrů jsem ale po trase nachodil pěšky. Samozřejmě bych do budoucna chtěl, aby to bylo především na kole! (úsměv)

Nejvíce bych si užil pané sektor

Byl součástí plánů od samého začátku zajímavý úsek po panelech – pané sektor – vedoucí na Knajpu, kterým odkazujeme na slavné klasiky v proficyklistice?
Já jsem se tohoto úseku určitě nebál. Na podobném  – a mnohem horším – povrchu jsem kdysi závodil. Ale ne všichni jsou na to připravení – je potřeba kolo co nejvíce odlehčit, vybrat si cestičku. K Road Classics to každopádně sedí. Nápad vyměnit pavé sektor za pané sektor se mi líbí. I přes kritiku, že při sjezdu z Knajpy dojde na panelce k pádům, jsem věděl, že kdo bude trochu chtít, na tomto úseku si pusu nenatluče. 

S celým týmem jsi pro premiéru poskládal pořádnou výzvu. Jak by ses ještě během kariéry těšil na jednorázový závod s převýšením 2350 metrů na méně než 100 kilometrech? Bylo by to dle tvého gusta?
Co se týká jednodenních závodů, ty jsem měl vždy nejradši. Byl jsem spíše sprinter, byť jsem na různých závodech posbíral několik vrchařských dresů. Ale tento profil by úplně nebyl podle mého gusta (smích). Zvlášť závěrečný stoupák na Ještěd. Nicméně stejně bych se v dobách největší formy těšil. V takovýchto etapách nebo závodech si to člověk musel vybojovat sám, nepotřeboval podporu týmu.

Jaký úsek by sis užil nejvíce?
Určitě bych útočil na zmiňované panelce ke Knajpě. Úplně to vidím, moc by se mi to líbilo. Tam už to není tak prudké, dalo by se jet rychle. Udělal bych si radost, oddělil si nějakou skupinku a v krásném sjezdu ze Smědavy bych si to náramně užil. Bohužel bych nestihnul to výborné kafe.

Takže jsi odpověděl na další otázku, jestli bys zvolil závod, nebo švih…
Vlastně nevím. Odpovídal jsem z pohledu bývalého profíka, ale když jsem skončil, tak jsem si řekl, že si chci cyklistiku především užívat. Vyrážet na pohodové projížďky a třeba si dát nějaký úsek ostřeji, pokud se k těm řídítkám přes břicho ohnu (úsměv).

Ve stopách formule 1

Pálava, Klínovec a Ještěd. Takový je jízdní řád Road Classics v roce 2024. Na co se v daných lokalitách nejvíce těšíš?
Každý monument je jiný. Ještěd – start v srdci krajského města, finiš na kopci, který je skutečným monumentem. Vidíš ho ze všech stran široko daleko, až na pasáž kolem Knapy se ho nezbavíš. A dojezd u vysílače je skutečně kouzelný a speciálně pro nováčky na závodech to musí být velkolepý zážitek. Zvlášť, když vyjde počasí. Klínovec – opět dojezd na krásném kopci, byť už ne tak extrémním. Pořád jde o dlouhé stoupání, nicméně můžete si aspoň trochu orazit. Klínovec je tedy trochu méně náročný a celá trasa povede přes mnoho krásných míst plných klidu. V nadsázce bych to nazval jako cestu do silničkářského pralesa. Strašně se na to těším a myslím, že místní lidé si to vezmou za své a Road Classics se stane pevnou součástí kultury daných obcí.

A Pálava?
To je úplně jiný svět oproti dvěma dalším monumentům. Oblast sklípků a vína, nádherná panoramata s kopcem Děvín a kaskádou tří vodních nádrží Nové Mlýny. A také trasa vedoucí po okruzích. Co k tomu dodat. Na mostě přes přehradu, po kterém pojedou cyklisté, se natáčela i slavná reklama s bývalým pilotem formule 1 Davidem Coulthardem. On to tedy měl s formulí při západu slunce…. To my asi nezvládneme (úsměv). Ale já tam při západu slunce nedávno jel a nebyl jsem daleko od slz. Věřím, že i účastníci si odnesou silný zážitek.

Přidal jsi několik lákadel. Pokud bys ještě měl stručně pozvat, proč by lidé s námi měli absolvovat celý seriál, co bys řekl?
Stačí jedno slovo: rozmanitost. Účastníci pojedou po uzavřených silnicích, mají veškerý servis, profesionální zázemí, a to v rámci seriálu, který je lokalitami extrémně rozmanitý.

Galerie aktuality