Stihni nejvýhodnější startovné do 31. března! Registruj se
Jsi v situaci, kdy už vlastníš silničku nebo ji máš v zápujčce. A teď se chystáš s tímto strojem poprvé vyrazit do "terénu". Na co si dát pozor?
Nejprve trochu neveselý úvod. Řidiči v Česku cyklisty opravdu často nerespektují a berou je jako překážky v jízdě. Rozdíl je patrný. Ve většině dalších evropských zemích berou na kola větší ohled a nemusí to být jenom cyklistické velmoci jako Nizozemí nebo Dánsko.
České silnice jsou často úzké, členité a klikaté. Lákavé pro cyklisty, nepříjemné pro řidiče. Ne ve všech úsecích je možné bezpečně předjíždět, což někteří řidiči nedodržují. Jak jsme uvedli v minulé kapitole: Pokud máš čelisťové brzdy, počítej s tím, že auta mohou brzdit rychleji jak ty.
Na druhou stranu v tuzemsku máme opravdu pestrý výběr tras, protože skoro všude si můžeš vybrat nějaký kopeček, kde si můžeš dát do těla.
Z toho vychází náš první bod: Vědět, na jakém kole jedu. Pokud své kolo ještě neznáš, dej čas si několik jízd, ať poznáš, jak se chová, ať už jde právě o brzdění nebo průjezd zatáčkami.
Při plánování trasy nepřeceňuj své síly. Většinou silničku poprvé vyzkoušíš na rovině, kde je opravdu cítit, jak je třeba oproti horskému kolu rychlejší. Naopak do kopce rozhodně sama nejede a je to pořád dřina. Pokud pojedeš po rovině v otevřeném terénu – nejčastěji mezi poli – naplánuj si trasu tak, ať začínáš proti větru a vracíš se po větru. Předejdeš tak tomu, že ti těsně za půlkou dojdou síly. Stačí kouknout na webu třeba na populární stránku windy a podle toho vybrat kurs.
Silnice v Česku ještě často nemají dobrou úroveň a hledání ideální trasy tak vyžaduje zkušenosti. Pokud pojedeš po více frekventované silnici, nedoporučujeme jezdit úplně po jejím okraji za krajní čárou. Lepší je se pohybovat kolem ní. Úplně na kraji leží nejrůznější úlomky a štěrk, o který můžeš píchnout.
Samozřejmě záleží, na jak dlouho plánuješ vyjet. Počítej s tím, že na hodinu jízdy potřebuješ alespoň jeden bidon. Nejčastější vyjížďky měří kolem 2 hodin, a tak se s sebou hodí vzít dvě půllitrové láhve. Na takovouto vyjížďku by ti měla stačit jedna energetická tyčinka. Co jíst a jestli se na kolo hodí i houska se salámem, se dozvíš v jedné z následujících kapitol série #dosedla.
Je potřeba počítat se změnou počasí. Nejuniverzálnější je tenká cyklistická pláštěnka, která se vejde do dresu. Pokud víš jistě, že nebude pršet, ale vyrážíš třeba vpodvečer, vezmi si s sebou vestu. Za městem se už před západem slunce začíná razantně ochlazovat.
Jak jsme si vysvětlili, nejpraktičtějším obutím pro cyklistického novice jsou pláště s duší. S sebou vezmi kapesní pumpičku, náhradní duši a tzv. montpáky, jimiž odendáš plášť z ráfku. Tyto věci můžeš mít pořád při sobě, protože se dají zakoupit praktické podsedlové brašničky do nichž právě umístíš opravovací soupravu. Hodit se může i kapesní nářadí s imbusovými klíči, jimiž lze třeba seřídit přehazovačka nebo přenastavit posed.
Poslední věc, kterou můžeš s sebou na kolo přibalit, když jedeš poprvé, je dobrý parťák, který má už s kolem zkušenosti. Dodá ti klid a vyjížďka v partě je násobná zábava.
